Jak zimují medvědi

Několik let jsem byl zapojen do sledování a vyhodnocování chování medvědů v tatranské oblasti. Malým, velkým, starým, ale také mladým medvědům, a to jak samcům, tak samicím, jsme nasazovali obojky pro telemetrické sledování. Vyžadovalo to čas, preciznost a zanícení pro věc. Získali jsme řadu cenných poznatků a ověřili si, že medvědi se pohybují na velmi velkém území. Telemetrie odhalila i mnoho nového o jejich zimním spánku. Pro lepší pochopení souvislostí bylo například nutné definovat výrazy jako hlavní brloh, přechodný brloh, přechodný úkryt nebo aktivní plocha brlohu (lože).

NEŽ ULEHNOU K ZIMNÍMU SPÁNKU

Počátkem podzimu, před zahájením zimního spánku, se medvědi začínají chovat ustáleně a zdržují se více na jednom místě, což je logické a souvisí to se zkracováním doby do začátku ulehnutí k zimnímu spánku. Toto období je individuální – v některých případech trvá několik dní, ale může být dlouhé i měsíc. Medvědi začínají šetřit tukovými zásobami, jsou opatrní sami k sobě a snaží se předcházet případným zraněním, která by pro ně mohla mít během zimy fatální následky. Takto šetrně se chovají v blízkém i vzdálenějším okolí zimovišť, ale někdy i na nich. Dlouhé přesuny z období jara a léta jsou na podzim minulostí. Až na vzácné výjimky se s příchodem podzimu celková aktivita medvědů snižuje, aby nakonec převládlo již jen ustálené chování. Zajímavým poznatkem je, že pokud jsou medvědi bezprostředně před uložením k zimnímu spánku v některých dnech aktivnější, je to zejména v denních hodinách.

ZIMOVIŠTĚ MEDVĚDŮ

Medvědi zimují v zimovištích. Jde zpravidla o rozsáhlejší oblasti, na jejichž území bývá několik brlohů a přechodných úkrytů. Není nikterak výjimečné, když na zimovišti hibernují jen několik stovek metrů od sebe různí medvědi. Zaznamenali jsme například situaci, kdy brlohy dvou medvědic byly od sebe vzdálené necelých 300 metrů. V jednom zimovala plná medvědice, která během hibernace vrhla medvíďata, ve druhém medvědice vodící potomstvo z předchozího roku. U různých jedinců, a to jak u samců, tak u samic, jsme několik let po sobě zaznamenávali opakované přechody mezi dvěma a ojediněle i třemi lokalitami v průběhu jediné zimy. Jeden starší samec například zprvu zimoval v přechodném brlohu, kde setrval více než dva týdny, poté strávil dva dny v přechodném úkrytu a hibernaci dokončil v hlavním brlohu, v němž strávil více než dva měsíce. Z brlohu do brlohu přecházely i medvědice. V prvním brlohu byly plné a medvíďata přivedly na svět až ve druhém.

TYPY BRLOHŮ

Brlohy můžeme rozdělit na podzemní a povrchové. Medvěd si k hibernaci brloh buď sám připraví (případně jeho podstatnou část), nebo využije některý z přirozených úkrytů. Ve druhém případě jde například o různé skalní pukliny, skalní převisy, otvory a dutiny (obr. 1). Pokud se rozhodne přezimovat v přirozeném úkrytu, jeho úprava sestává často jen z přípravy výstelky a přístupu k loži. Medvědi si nejčastěji vytvářejí brlohy až po příchodu na zimoviště (obr. 2 a 4). Z dlouhodobé terénní praxe je znám fakt, který potvrdila i telemetrie, že medvědi využívají k hibernaci méně brlohy z předchozí sezony. Podobné je to i s generačními brlohy, které jsou většinou přirozeného charakteru (obr. 3). Často se stává, že generační brlohy využívají různí medvědi. V některých letech však nejsou využívané vůbec.

Obr. 1: Ohryzané stromy před brlohem ve skalním otvoru.
Obr. 2: Brloh pod kořeny borovice limby.
Obr. 3: Generační brloh pod skalním převisem.

Nejčastějším typem brlohu v tatranské oblasti je brloh na zemi neboli povrchový brloh (obr. 4). Medvěd si ho buduje buď v porostu kosodřeviny, nebo na příhodném místě na horní hranici lesa. Ve druhém případě ho často zakládá pod výrazně zavětveným jehličnanem, většinou smrkem. Aktivní plochu brlohu (lože) tvoří výstelka z větví, suché trávy, mechu, jehličí a materiálu, který je poblíž. Vrstva je silná většinou okolo půl metru. Lože má kruhovitý tvar a průměr okolo metru. V tomto tzv. standardním povrchovém brlohu medvěd leží v poloze, aby byl z boků dostatečně překryt výstelkou. Někdy mu k ulehnutí k zimnímu spánku postačí i brloh vyhrabaný v terénu, který zajistí nadúrovňovou ochranu. V povrchovém brlohu medvěda shora chrání buď silně zavětvený smrk, nebo dostatečně dlouhé větve kosodřeviny. Ty společně s napadaným sněhem vytvoří horní izolační vrstvu brlohu. Charakter brlohu se někdy odvíjí i od toho, zda v něm bude zimovat samec, nebo plná samice. Obecně platí, že plné a vodící medvědice využívají komfortnější brlohy. V blízkosti každého brlohu vede buď jeden, nebo i více medvědích chodníků. Ostatní pobytová znamení v podobě oloupaných či ohryzaných stromů v okolí mohou být velmi výrazná, ale mohou též zcela chybět. Při troše štěstí lze v brlohu nebo v jeho blízkosti najít „zátku“, což je vlastně první trus po hibernaci (obr. 5).

Obr. 4: Povrchový brloh v porostu kosodřeviny.
Obr. 5: Část „zátky“ – prvního trusu po zimním spánku.

DÉLKA ZIMNÍHO SPÁNKU

Zjistili jsme, že samice přicházejí na zimoviště nezávisle na počasí, nejčastěji v polovině října, samci přibližně o měsíc až dva později. Medvědice, která v brlohu vrhne mláďata, v něm stráví okolo 200 dní, dospělý samec okolo 100 dní, ostatní medvědi průměrně 150 dní. V tatranské oblasti jsou brlohy situovány do míst všech expozic, severní nevyjímaje, nicméně zřejmá je preference k jižním a jihovýchodním svahům. i za největších mrazů pohybuje mezi 2 až 8 °C. Medvědi během zimy brloh na krátkou dobu pravidelně opouštějí. Tyto odchody jsme zaznamenali jednou za týden až 14 dní, minimálně jedenkrát za měsíc. Medvědi vycházeli z brlohu hlavně v noci, jen výjimečně přes den. Vzdalovali se přibližně 100 metrů a poté se vraceli.


Tento a mnoho dalších zaujímavých článkov nájdete v časopise Svět myslivosti.

Celkovo 436 zobrazení, z toho dnes 2 !

Zdieľať na

2 komentáre k “Jak zimují medvědi”

Vložiť komentár